Pokaždé říkám, že tak bujný apetit ve mně vybudovala už moje maminka, která mi dopřávala, jenom aby Darinka neumřela hlady :D. V naší rodině se vařilo, dle mého gusta, úplně normálně. A česky! Mamka byla a je velmi dobrá kuchařka. Má široký repertoár jídel. Takže se na našem talíři objevovaly všechny druhy masa, ryby, brambory, omáčky s knedlíkem, těstoviny a další jídlo, které si dovedete představit. Zelenina byla také součástí jídelníčku, avšak pouze jen jako příloha - rajče s okurkou nakrájené vedle na talířku, aby si každý mohl zobnout dle libosti. A právě zde, se dle mého mínění, stala ta zásadní chyba.
V dnešní době je naprosto samozřejmé, že půlka talíře je zaplněna zeleninou, která častokrát plní i funkci přílohy. Za mého dětství tomu tak nebylo. A i v dnešních dnech mi vařená zelenina nic neříká, ba naopak, mám k ní téměř odpor. Jsem schopná sníst maximálně květák, který však musí být obalen v pořádné vrstvě strouhanky a utopen v moři tatarky.
Paradoxně jsem ochotná s chutí sníst zeleninu syrovou (s výjimkou té kořenové, která podle mě patří jen do polévky).
Podotýkám však, že jsem velkým milovníkem ovoce všeho druhu a s chutí poznávám mnohé exotické kousky.
Mnohem větším a horším prohřeškem v mém stravovacím režimu představují ty "nezdravé výrobky", ani se to nedá nazývat jídlem či potravinou. Konkrétně mám na mysli smažené a mražené věci (smažený sýr, hranolky, pizza) a dále sladké (bonbóny, čokoláda, sušenky, sladké pečivo) a slané (chipsy, arašídy). Plus sem tam jako bonus fasfoodové jídlo. A věřte, že všechno to, co jsem vám sem právě vypsala, jsem spořádávala po kilech, BOHUŽEL!
Byla jsem schopná sníst pytlík chipsů nebo celou tabulku čokolády sníst na posezení a i tak jsem měla chuť na něco dalšího. I přesto, že jsem po konzumaci těchto hnusů pociťovala, jak těžko se s nimi můj žaludek vypořádává. A víte co, až krátkou dobu zpátky jsem si uvědomila, že jsem na tom "sladkém-slaném" doslova závislá. Proč ne, lidé jsou závislí na kávě, cigaretách atd.
K tomu, abych s tímto způsobem stravování skoncovalo, mě přivedly dvě věci. Za prvé, poměrně logická a očekávatelná potřeba u dospívající holky, být hubená. Druhým impulsem, který pro mě byl a je stále velmi důležitý, byla potřeba cítit se dobře, lehce, zbavit se trávicích obtíží a pocitu přežranosti.
Jak jsem říkala, nezdravé jídlo byla závislost a člověk se ze závislostí dostává velmi těžko. Úplně běžné byly stavy absťáku, kdy jsem měla potřebu nacpat si plnou pusu. Takové okamžiky končily většinou tak, že jsem si dala trojnásobnou nálož. Zní to hrozně, ale je to tak. Po určité době však tyto příznaky odezní a vy to budete potřebovat méně a méně, až se dostanete do fáze, kdy to budete vyloženě odmítat.
Jako se vším je zde nejdůležitější pevná vůle. Ta žárovka, která vám v hlavě blikne pokaždé, kdy se dostanete do takového stavu. Osobně můžu říct, že taková ta podpora jiných (joo to dáš, to je v pohodě), je vám k ničemu. Opravdový způsob jak vám mohou především nejbližší ve vaší rodině pomoci je, začít s vámi. Pochybuji, že vaše mamka poté, co přijde utahaná z práce a vrhne se na dělání večeře, připraví několik variant jídel jen proto, aby se zavděčila všem. A i kdybyste se rozhodli, že si budete jídlo chystat sami, jakmile ve svém okolí vidíte lidi, kteří se stravují free, často to vzdáte a podlehnete.
Také, když jsem např. pozvaná ke kamarádce na grilování, nepočkám až si všichni ugrilují a pak nevtrhnu do kuchyně, abych si připravila fit variantu speciálně pro sebe.
Tohle všechno jsem si sama uvědomila a chtěla to změnit. Proto na sobě již nějakou dobu pracuji a zatím, musím zaklepat, se mi daří. Opravdu se můj žaludek cítí lehčeji a v té nejslabší chvíli, kdy výjimečně podlehnu a dám si nezdravost, okamžitě se mi to vymstí a připadám si, jako bych vyjedla zásoby v Mc´Donalds. Navíc v dobách, kdy se stravuji správně, si užívám chvíle, kdy na sebe mohu být pyšná, že jsem vydržela.
Zkuste to taky a pociťte tu radost!
Dobrou zdravou chuť, Darina :)
Zdravá inspirace...
Žádné komentáře:
Okomentovat