Šumava | Travel

Dobré odpoledne,

dnes ráno mě při pohledu z okna zamrazilo a to jak na duši, tak i na těle. Vypadá to, že léto a sluníčko nám dávají sbohem. Proto jsem se rozhodla zavzpomínat a zahřát se vzpomínkami na dny, kdy bylo ještě krásné a přívětivé počasí.

Asi před dvěma týdny se přítel spontánně rozhodl, že podnikneme krátký výlet na Šumavu. Dlouho jsem se nerozmýšlela a do hodiny jsme měli zabalené nejnutnější věci a vyrazili.
Cesta byla sice poměrně dlouhá, ale alespoň jsem měla čas na přelouskání sedmisetstránkové knížky. Plus občasné zastávky na benzinových pumpách na kafíčko a něco sladkého k zakousnutí, také nebyly špatné.

Dorazili jsme v sobotu v podvečer, rychle postavili stan (vypadající jako vesmírná raketa) a běželi si dát dost pozdní oběd. Večer jsme už jsem opékali buřty a šli si odpočinout na druhý den, kdy jsme měli naplánováno spoustu výletů.

Ačkoliv jsem se po posledním výletu pod stan zařekla, že si to zase na dlouhá léta odpustím, pro tentokrát jsem udělala výjimku. Jsem prostě člověk, který potřebuje ke spokojenému žití teplou postel s peřinami, sprchu s horkou vodou a toaletu :D Naštěstí mě přítel natolik zná, že do té nejnutnější výbavy pod stan přibalil i peřiny a deky, aby se nám pohodlně spalo.

Nebylo to sice jako doma, ale za ten zážitek a krásnou přírodu to vážně stojí!

 

 

Obzvlášť působivé bylo to ráno, kdy se sluníčko šplhalo nad kopce a stromy. Tedy až na tu hroznou zimu, kdy byly asi dva stupně pod nulou. Naštěstí jsme měli stan postaveny na louce, kam sluníčko posvítilo jako první. A tak jsme si dali horký čaj a snídani na dřevěné (ručně stlučené) lavičce u potůčku Vltavy.

 

Naplánovali jsem si k návštěvě hned několik míst. Jako první jsme se vydali k vodnímu kanálu na řece Vydře. Tohle místo mě vážně nadchlo, svojí jednoduchostí a atmosférou. A také "městečkem kamenných věží". Lidé jsou evidentně tvorové tvořiví a tak jakmile se někde válí větší hromada kamení, ihned ji k něčemu zužitkují. V tomto případě to byly jednoduché věžičky, kdy se lidé předháněli, kdo postaví větší a vyhne se pádu kamenů.

 

 

 

 

 

 

 

Naše cesta dále směřovala k cíli jménem Prášilské jezero. Co vám budu povídat, osobně nesnáším jakékoliv túry a šlapání do kopců - paradoxně od té doby, co jsem s přítelem, zažívám těchto výletů čím dál tím víc (výšlap na Říp, Bezděz atd.). Cestou nahoru mu nadávám, rozčiluji se. Ale jakmile dorazíme na místo určení, stává se ze mě ten nejšťastnější a nejspokojenější člověk :) Hrozně ráda poznávám nová místa, jenom mi dává trochu zabrat k nim dojít.

 

Na Prášilském jezeře jsem nikdy nebyla a o to víc jsem byla ne příliš příjemně překvapená, když jsem ho spatřila. Očekávala jsem krásnou modře se lesknoucí hladinu a místo toho jsem měla pocit, jako bych se ocitla v hororové scéně - hladina byla temná a chladná, všude kolem černé a vysoké lesy, spadané šedivé kmeny - opravdu jako vystřižené ze strašidelné filmové pohádky. I přesto tento výlet nezavrhuji a doporučuji se sem vypravit.

Nejlepší je závěrečné prudší stoupání po kamenech, při kterém si můžete, v odpočinkových mezipauzách, natrhat lesní borůvky.

 

 

 

 

Naše další cesta směřovala do obce Rokyta u Srní, kde se na malém paloučku můžete podívat na geologickou expozici hornin - do kruhu jsou zde uspořádány různé úlomky skal, přičemž každá má na sobě štítek s informací, co je to za horninu a odkud pochází. Každý baloun má na sobě kousek vyleštěné plochy, která znázorňuje vzhled horniny po opracování.

 

 

 

 

 

Naší výletní trasu jsme zakončili, jako při každé návštěvě Šumavy, v sovích voliérách. Jedná se o menší areál, ve kterém mají několik druhů sov a můžete mezi nimi procházet a také je hledat - což je často velmi obtížné, jelikož se sovy dobře maskují mezi kmeny stromů, ve skalách apod. Proto jsem nebyla schopna žádnou zaznamenat na fotografii, kromě jedné, která byla k nepřehlédnutí a téměř cíleně se vystavovala přede všemi :)

 

 

Doufám, že jsem vás alespoň trochu nalákala na návštěvu Šumavy. A ti z vás, kteří tam již jezdíte, mi určitě napište nějaká zajímavá místa, která bychom měli navštívit zase příště! :)